Aktuality

s radostí vám oznamujeme, že se letos opět účastníme krajské postupové přehlídky amatérských divadel Ostravské Buchary! Naše představení A do pyžam! odehrajeme v sobotu 5. dubna v 18:00 jako poslední účinkující této divadelní přehlídky.

Přijďte nás podpořit a užít si s námi jedno z našich posledních představení a atmosféru této skvělé divadelní přehlídky.

Celý program Bucharů a další podrobnosti najdete na www.buchary.cz.

Těšíme se na vás!

Proskovické divadlo nad Struhou

Vážení diváci, společně můžeme pomoci!

V pátek 11. 4. 2025 od 19:00 uvedeme speciální představení hry A do pyžam! s dobrovolným vstupným. Celý výtěžek poputuje na podporu dvanáctileté Barborky Mižákové, která od narození statečně bojuje s následky vážné srdeční operace. Přijďte si užít skvělý divadelní zážitek a současně podpořit dobrou věc! (rezervace již online)

Barborka
Barborka Mižáková (12 let) se narodila ve 38. týdnu těhotenství, jako dvojče svého bratra Daniela z bezproblémového těhotenství. Ve dvou měsících věku musela Barborka podstoupit složitou operaci vrozené srdeční vady, kterou jí doktoři zjistili tři dny po narození. Při operaci došlo ke krvácení do mozku a vzniku subdurálního hematomu a korové atrofie, které zapříčinily problémy s pohybovým aparátem.
Nynější diagnóza DMO - centrální tonusová a koordinační porucha. Od operace Barunka denně rehabilituje, díky čemuž se dnes pohybuje přískoky a zvedne se do vysokého kleku, nicméně jí její tělo nedovolí se postavit na vlastní nohy.
Nyní je Barborce 12 let, navštěvuje ZŠ speciální, kde ji pomáhají asistenti pedagoga. V létě jezdíme od na hiporehabilitace, v zimě lyžujeme na monoski a velice rádi chodíme do přírody. Barborka je velmi živá holčička a velmi ráda si hraje se svými vrstevníky, má velice ráda jízdu na vozíčku s přídavným elektropohonem, výlety a různé akce. Vždy ale potřebuje asistenci druhé osoby.
Barborka již 12 let intenzivně rehabilituje. Navštěvujeme Krásnou rehabilitaci, kde dojíždíme 2x týdně po dvou hodinách. Fyzioterapií se snažíme docílit co největší samostatnosti a případným svalovým komplikacím, kterým by se Barča vystavila, kdyby pravidelně nerehabilitovala. Bohužel tyto rehabilitace nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a jsou tedy velmi finančně nákladné.
Barborka má dvojče – bratra Daniela, který je jejím velkým parťákem a snaží se jí se vším pomáhat.
Pravděpodobně letos Barborku čeká náročná operace srdce, kde ji budou měnit srdeční chlopeň, jelikož stará je již nedostačující a srdíčko nepracuje, tak jak by mělo.
Barborka je neskutečná bojovnice a budeme moc rádi za jakoukoliv finanční podporu.

Z celého srdce děkujeme
Mižákovi

Jak můžete pomoci?
✔ Přijďte na představení 11. dubna – celý výtěžek půjde na rehabilitace pro Barborku.
✔ Pokud nemůžete dorazit, můžete přispět na transparentní účet našeho divadla:
💳 2202724735 / 2010
✔ Nebo jednoduše použijte tento QR kód pro rychlou platbu:

Z celého srdce děkujeme všem, kteří se rozhodnou pomoci! ❤️
Mižákovi & Proskovické divadlo Nad Struhou

Vážení diváci, už za měsíc končíme derniérou letošní úspěšnou sezónu. Ale v mezičase pokračujeme :) a pokud jste nás zatím nestihli vidět, máte možnost už příští úterý 18.3. a středu 19.3. v dalších dvou reprízách hry A do pyžam! Rezervace již běží.

Těšíme se na vás.

Všechny vás zdravím ;-)

Dnes (ve čtvrtek 27.2.2025) budou od cca 17:30 spuštěny rezervace na další dvě představení.

Čtvrtá repríza nové hry nás čeká v sobotu 8.3.2025 od 19:00. Pátá repríza následuje hned další den v neděli 9.3.2025 taktéž od 19:00. Očekávaná délka představení včetně přestávky je cca 120 minut.

Dobrý podvečer ;-)

Zítra (v pondělí 17.2.2025) budou od cca 18h spuštěny rezervace na další dvě představení.

Druhá repríza nové hry nás čeká ve středu 26.2.2025 od 19:00. Třetí repríza následuje hned další den ve čtvrtek 27.2.2025 taktéž od 19:00. Očekávaná délka představení včetně přestávky je cca 120 minut (původní odhad 110 minut se ukázal jako mírně nepřesný).

Milí divadelní přátelé,

tady (a také v rubrice CO VÁS ČEKÁ) se můžete podívat na plánované termíny představení, které v této divadelní sezóně můžete zhlédnout v našem divadle.
Termín spuštění rezervací hledejte na našem facebooku.

Těšíme se na vás.

Premiéra: 14.02.25 (Pá)
1. repríza: 15.02.25 (So)
2. repríza: 26.02.25 (St)
3. repríza: 27.02.25 (Čt)
4. repríza: 08.03.25 (So)
5. repríza: 09.03.25 (Ne)
6. repríza: 18.03.25 (Út)
7. repríza: 19.03.25 (St)
8. repríza: 24.03.25 (Po)
9. repríza: 25.03.25 (Út)
Charitativní: 11.04.25 (Pa)
Derniéra: 12.4.25 (So)

Vážení přátelé dobrého divadla :)

Dnes (v neděli 26.1.2025) budou od cca 19h spuštěny rezervace na první dvě představení.

Premiéra nové hry nás čeká v pátek 14.2.2025 od 19:00. První repríza následuje hned další den v sobotu 15.2.2025 taktéž od 19:00. Očekávaná délka představení včetně přestávky je cca 110 minut.

Jak se ti líbí letošní divadelní hra a co ti na ní přijde zajímavé:

Aleš: Tato hra je vystavena na typicky vtipných záměnách, situacích a nepochopení, které vygradují do překvapivého konce…..Zajímavé je, že se v této hře i někteří třeba poznají….Vše ostatní se dozvíte na našem představení, tak přijďte !

Hanka: Letošní divadelní hra se mi líbí moc. Je hodně vtipná a plná humorných nedorozumění do kterých se postavy zaplétají od začátku až do úplného konce. Diváky určitě pobaví samotné nadčasové téma manželských a mileneckých vztahů, a co vše se může stát během jedné běžné návštěvy.

Vojta: Hra je veselá, šílená, plná vtipných situací…prostě báječná. Zajímavé je, že i když je originál z roku 1985, humor dokonale sedí do dnešní doby.

Niky: Vrátili jsme se ke hře, kterou upravil Tomáš Matlenga a se kterou jsme v roce 2020 měli 2x čtenou zkoušku a potom sezónu kvůli Covidu přerušili. Takže jsem ji už trochu znala a dokonce si v ní ponechala i původně pro mě plánovanou roli. Líbí se mi na ní celkem vyvážený prostor pro všechny herce a zejména to, jak moc každý z nás do tvorby může mluvit a jak se letos bavíme jednotlivými dialogy a vyhráním konkrétních scén. Věřím, že se u diváka opět naplní očekávání pobavit se, zasmát se komičností zápletky i jednotlivých postav.

Bára: Letošní hra mi přijde o něco těžší než loňská. O to více se mi ale líbí postupný vývoj celé scény a její gradace. Je v ní spousta velice vtipných momentů a zvratů.

Martin: Moc. Je to osvěžující komedie z domácího prostředí. Zajímavé na ní je to, jak některým hercům sednou jejich role a jak se do nich dokážou vžít.🙂

Martina: Myslím si, že se diváci mají na co těšit. Přijdou zápletky, zmatky, kamufláže a nevěra je cítit i ze vzduchu. Jednoduše je to celé taková sranda, že se bavíme už na zkouškách.

Jak se ti líbí tvá role a jak moc těžké je pro tebe ji hrát?

Aleš: Musím říct, že po obdržení scénáře a zvýraznění mé postavy (používám růžovou barvu) a zjištění, že všechny stránky jsou protknuty růžovým zabarvením, jsem se zhrozil kolik že textu tam mám. Ta paměť!! Zlatý doktor McKenzie. Poprvé hraju v bližším kontaktu s mými kolegy, takže si zvykám si na interakce, pohyb a respektování prostoru mých zkušenějších kolegů. Také je pro mě tato role netypická, protože samozřejmě v životě se chovám jinak!!!

Hanka: Moje nová role je jako minulou sezonu hlavní ženská postava a opět je to postava manželky a milenky v jednom 😀 Ovšem i můj manžel má milenku a postupně se to o sobě dozvídáme, takže o výbuchy emocí nebude letos nouze. Líbí se mi na mé roli její rozmanitost, kdy jsem zamilovaná, romantická, ale také žárlivá, zhrzená, ironická a prožívám soustu citových změn. Takže herecky je to pro mě hodně zajímavé a užívám si každou minutu na pódiu. Doufám, že i divákům se budou proměny líbit a že se u nich budou skvěle bavit.

Vojta: Mám letos nejmenší roli, což je vždycky lákavé, protože musíš vytvořit vtipné situace během několika minut na scéně a nenarušit rozběhlou hru kolegů. To je velká výzva. Na druhou stranu o to hůř pak vypadá, když jsi poslední ostuda, která plete text.

Niky: Postava je to dost svérázná. Trvalo mi, než jsem v ní našla její komičnost. Během zkoušení pro mě bylo těžké vystavět a umět zahrát to, že v různých chvílích před různými lidmi hraje různou roli. To znamená, že nehraju jen pro mě netypickou roli, ale hraju roli, která má ve hře další různé role. Ale role je to nakonec vlastně báječná, stejně jako já! (Pozn. poslední větu pochopí ten, kdo naši hru uvidí 🙂

Bára: Proti opilé letušce je to příjemná změna. Náročnější je v tom, že už se nemohu schovat za alkoholové opojení, ale hraji opravdové emoce. Líbí se mi její proměny během hry - od noblesy, se kterou se vám představí, přes totální zoufalství až po její triumf v samotném závěru.

Martin: Role je super. Můžu se v ní klasicky vyblbnout a mám v ní i několik dlouhých, gradujících dialogů s ostatními postavami, což mám vždycky moc rád. Hrát ji není těžké. Těžké je naučit se text.

Martina: Loni jsem měla možnost si vyzkoušet novou roli v divadle - nápovědu po dobu druhé části představení. Letošní sezóna bude celá u stolečku s lampičkou už na mě. Největší novinkou pro mě je, že se již od čtených vždy účastním zkoušek a od doby zkoušení na scéně nahazuji hercům texty, aby nemuseli mít v ruce scénář. Měla jsem obavy, jak to celé zvládnu, ale mám dobrý pocit z toho, jak nám to letos klape. Zároveň ale doufám, že herci během představení nebudou mou nápovědu potřebovat 🙂

Děkujeme za rozhovor.

Milí divadelní přátelé,

chtěli bychom vám velmi poděkovat za čtvrteční večer. Společnými silami jsme udělali jednu moc krásnou věc. Pomohli jsme Agátce zlepšit a ulehčit její život.

Vybrali jsme od diváků a za divadlo krásnou částku 31 462,- Kč.

A jelikož rčení pana Lustiga "Svět je malý a o náhody tu není nouze" neplatí jen v pohádkách, tak společnost ČIPOS Ostrava, a. s. přímo v sále tuto částku zdvojnásobila!

Symbolické šeky jsme přímo na pódiu předali přímo Agátce a její mamince.

Dohromady tedy charitativní představení přineslo neskutečných 62 924,- Kč!!!

Moooc děkujeme!!!

Vážení diváci,

dnes v 18:00 hod. spustíme rezervace na poslední dvě představení této divácky velmi úspěšné divadelní sezóny. Děkujeme za váš zájem, vážíme si toho!

Vážení diváci, v rámci divadelního zážitku můžete přispět na dobrou věc!

Ve čtvrtek 18. 4. 2024 od 19 hod. uvedeme hru Hexenschuss ve speciálním vydání. Vstupné bude dobrovolné a výtěžek z představení poputuje přímo Agátce Helegdové. Přijďte k nám a podpořte tak dobrou věc!

Tady je její příběh...

Agátka se narodila ve 40. týdnu bezproblémového těhotenství. Po narození nedýchala, byla kříšena. Následkem kříšení má kvadruparézu, což je postižení všech čtyř končetin.

Nyní je Agátce 16 let, je to usměvavá, velice pozitivní slečna. Navštěvuje 8. třídu speciální ZŠ s pomocí asistenta pedagoga. Ráda v zimě lyžuje na MONOSKI, v létě jezdí na koních - HIPO rehabilitace, ve vertikalizačním stojanu píše příběhy, texty k písním, ráda čte, procvičuje si přes aplikaci Duolingo angličtinu. Víkendy trávíme na horách s mechanickým vozíkem a elektropohonem.

Agátka žije v neúplné rodině, má staršího bratra Tomáše, kterému je 22 let. Studuje druhým rokem fyzioterapii v Olomouci a od malička mi hodně pomáhá. V Ostravě jsme tedy zůstaly samy, takže lehce náročnější, ale dáváme to.

Agátka již 12 let pravidelně rehabilituje ve firmě Fyzio Beskyd, s. r. o. (https://fyziobeskyd.cz) Pravidelnou ambulantní rehabilitací 1x týdně a pravidelnou intenzivní fyzioterapií 3x ročně, kdy Agátka cvičí 2 hodiny denně po dobu 3 týdnů, ujde několik kroků ve speciálních ortézách firmy POHLIG z Vídně. Ortézy nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a jejich cena se pohybuje okolo 150 000,- Kč. Nyní již máme třetí.

Fyzioterapií se snažíme docílit co největší samostatnosti a já věřím, že jednou to bude velmi samostatná žena, která bude co nejméně závislá na pomoci jiné osoby. Jsem vděčná firmě Fyzio Beskyd, s. r. o. za to, že mou dcerku dostali na nohy. Nemáme potřebu jezdit do lázní, zkoušet nové ambulance, terapie, fyzioterapeuty, protože toho nejlepšího fyzioterapeuta už 12 let MÁME.

Agátka během roku 2022 vyrostla a RTG kyčlí jasně prokázal, že je třeba operačního zásahu, aby se jí lépe a komfortněji bez bolesti chodilo. Koncem září 2022 podstoupila náročnou čtyřhodinovou operaci - derotace obou stehenních kostí, zastřešení levé kyčle a uvolnění měkkých tkání na adduktorech. Takže zásahů na jedno tělíčko až dost.

Agátka má „nové nohy“ a učí se je znovu používat, stát na nich a chodit. A my je určitě rozchodíme, to je náš plán na příštích pár měsíců.

Cena ambulantní fyzioterapie stojí 1 000,- Kč. Cena intenzivní terapie stojí 30 000,- Kč, jde o 30 jednotek.

Budeme vděčni za jakékoli přispění a předem děkujeme.

Mamka Marcela, Agátka a bratr Tom.

V případě, že byste rádi přispěli, ale na divadelní představení nemůžete dorazit, můžete přispět na Agátin transparentní účet: 2102832704/2010

nebo můžete použít tento QR kód:

Vážení příznivci amatérského divadla,

i když se letos nebudeme účastnit Bucharů jako účinkující, dovolte, abych vás i přesto pozval na tuto krajskou postupovou přehlídku amatérských divadel. Přijďte podpořit kolegy z ostatních amatérských divadel. Z vlastní zkušenosti víme, že "před plným sálem" se hraje lépe :-)

Současně můžete využít veřejně přístupné hodnocení inscenací odbornými lektory a porovnat tak svůj názor na představení.

Více informací o jednotlivých inscenacích lze nalézt na stránkách www.buchary.cz

Vážení diváci,

pro velký zájem se vám snažíme vyjít vstříc a v pondělí 8. dubna a v úterý 9. dubna v tradičním čase od 19 h pro vás chystáme další dvě reprízy divadelní hry "Hexenschuss".
Rezervace jsou již spuštěny.
Těšíme se na vás :)

Milá divadelní rodino,

děkujeme, že vás naše představení baví 🙏 Pokračujeme dál a přinášíme vám přehled chystaných termínů repríz divadelní hry "Hexenschuss".

5. 3., 6. 3., 20. 3., 21. 3., 18. 4. charitativní představení, 19. 4. - derniéra 

Vždy od 19 hod.

O spuštění rezervací vás budeme průběžně informovat.

Brzy na viděnou :)

Vážení divadelní přátelé, 

v úterý 6. 2. 2024 v 19 hod. a následně ve středu 7. 2. 2024, taktéž v 19 hod. se odehrají další dvě reprízy divadelní hry "Hexenschuss".

Těšíme se na vás!!! 

Vážení divadelní přátelé, 

v pátek 26. 1. 2024 se v 19 hod. uskuteční premiéra naší nové hry "Hexenschuss" a o den později,  v sobotu 27. 1. 2024, taktéž v 19 hod., se odehraje první repríza.

Těšíme se na vás!!! 

Rozhovor s Ivanem o jeho návratu k divadlu, specifické roli, stavbě scény a mnohém dalším.

Vrátil ses po roční pauze. Chybělo ti divadlo?

Svým způsobem ano. Tím chci říct, že ochotnické divadlo má své pro a proti. Je hodně časově náročné, to mi samozřejmě nechybělo. Na druhou stranu je to taky dobrý prostředek k odreagování, jak přijít na jiné myšlenky. Ale hlavně je to i způsob, jak trochu té radosti, odreagování a smíchu předat dál, našim divákům, a to se, doufám, povede i letos. 

Máš letos specifickou roli, prozradíš, v čem je specifická? Jak se ti hraje?

Jak už bylo zveřejněno, letošní hra se jmenuje Hexenschuss a ten žolík padl na mě. To ale znamená, že je to moje nejlehčí role, co se choreografie týče, a to počítám i roli hříbka ze školky.

Hraješ hodně s naší loňskou posilou Hankou. Jak se s ti s ní hraje?

Letos je hra postavena na Hance, ta toho nemá málo, ale Hanka je jedním slovem skvělá! Vždy připravená, s dobrou náladou a úsměvem, takže je to radost.

Hodně se letos staráš o stavbu a přípravu scény. Co vše to letos obnáší? 

Spíš jsem jen prostředník mezi představou režiséra a realitou. Každopádně jsem moc rád, že nám s tou technickou stránkou pomáhá náš kamarád Bohdan Stacha, bez něj bych si letošní scénu asi nedokázal představit. Takže mu i touto cestou patří velké díky!

Co bylo zatím na stavbě scény nejtěžší?

Nejtěžší bylo zařídit na tak malém prostoru regulérní byt 3+1, včetně koupelny.

Na co bys chtěl diváky v letošní sezóně nalákat?

Přijďte se podívat, pobavit se bláznivou komedii a užít si představení společně s námi, myslím, že se máte zase na co těšit :-) 

Stojíme na prahu nové divadelní sezóny, která bude, doufejme, stejně úspěšná, jako ty předchozí a odehrajeme pro vás co nejvíce představení!

Pro letošní sezónu jsme vybrali známou divadelní frašku Hexenschuss, kterou napsal britský dramatik John Graham (více viz rubrika Co vás čeká).

Soubor prošel obměnou, vrátily se některé legendy, přišly i nové tváře, ale o tom až příště. Tak nám držte palce a doufáme, že se uvidíme někdy na představení!  

Získali jsme na Bucharech neskutečných šest cen. Co na to říkáte?

Martin: Ještě teď na to koukám, jak z jara. Za každou z nich vidím obrovskou spoustu práce, kterou do toho, ať už jednotlivci nebo celý soubor, museli vynaložit. Ale nesmírně si vážím především dvou z nich: ceny za Vojtův herecký výkon a ceny diváků.

Lucie: Je to velký úspěch, hlavně cena diváků je podle mého největší ocenění, jaké můžeme dostat. To, že jsme se divákům líbili nejvíce, nás hřeje na srdci asi víc, než samotný postup. Mám radost i za mé kolegy a jejich ceny za herecké výkony, které jsou více než zasloužené, protože opravdu byli úžasní. Cena za scénu a kostýmy je ocenění pro všechny, protože to byla týmová práce a každý se podílel, jak nejlépe mohl. Vím, že porota oceňovala hlavně hořící krb, který prý neviděli ani ve velkých divadlech. Jsem ráda, že někdo ocenil kus tvrdé práce, kterou jsme do toho dali.

Co bylo na vašich rolích nejtěžší? 

Martin: Moje role letos nebyla vůbec těžká. Textově, charakterově ani hlasově. Jako obvykle se mi v prvních několika reprízách pletla jména ostatních herců a občas mi ve správný čas nenaskočila konkrétní slovní spojení z textu, jako "sestra Franklinova", "zbylí dědicové" a docela těžké bylo pro mě se ve správnou chvíli vytasit se slovem "podezření". Prostě ty moje obvyklé limity :o)

Lucie: Hrát velké emoce. Dora se stále něčemu poťouchle směje, má radost z vražd, zároveň je to milující sestra svých sourozenců, stále se něčemu diví, má strach z policie, pláče nebo se raduje. Prožívá dost protikladné emoce. Dostat se do těchto rozdílných poloh bylo pro mě asi nejtěžší, protože jich byla široká škála, která se často střídala. 

Kterou letošní scénu máte nejraději a proč?

Martin: Je fakt těžké vybrat. Líbilo se mi toho moc. Ale mám-li opravdu něco vybrat, tak můj monolog nad umírající slečnou Ashovou, Vojtovo: "Hrobka je určena výhradně pro naši rodinu. Jak se tam jednou usadí někdo cizí, pohrnou se tam všichni. Nakonec nám ji budou chtít znárodnit. Ne!" a Davidovo: "Nemůžu tomu uvěřit, kolik Vy máte textu" :o) A samozřejmě klobouk dolů před Dominikou a její závěrečnou sumarizací celého příběhu (prakticky bez možnosti nápovědy).

Lucie: Nevím proč, ale měla jsem pokaždé co dělat, abych se nezačala smát, když Penworthy vycházel z tajného vchodu se zbraní v ruce se slovy: "zadržte, už není kam spěchat, panu Oliverovi už nikdo nepomůže". Říkal to vždy tak vážně a dramaticky a mě to rozesmíválo. Ale asi nejoblíbenější scéna byla ta s Dominikou, když odcházím a dělám na ní své urážlivé tss. Sál se smál a já si to užívala.

Máte nějakou vtipnou historku spojenou s letošní sezónou?

Martin: Myslím, že vše už bylo řečeno v předchozích rozhovorech. Z toho nejvtipnější "z mého pohledu" bylo to, když jsme na premiéře udělali v prvních dvaceti minutách několik dějových veletočů, pár stránek přeskočili a když už se to nějak zase vrátilo do správných koleji, zůstal nám na scéně "viset" Caesar (Aleš), pro kterého to shodou okolnosti bylo první veřejné divadelní vystoupeni. Několik minut se různě jen tak poflakoval, postával u okna, a pak se způsobně a "nenápadně" došel zeptat k nápovědě, jestli už náhodou nemá odejít. Tohle myslím nic dalšího nepřebilo.

Lucie: Těch bylo! Třeba když Perry plácal Annu, která ležela omdlelá na křesle a Monika říká: "když ji budete tak plácat, tak bude mít modřiny" a Dominika v roli Anny se začala smát, pak taky David (Perry) a Míša (Monika), nešlo to udržet, smál se celý sál a my nemohli přestat. Nebo když Martin v roli Penworthyho otevřel závěť, kterou z papíru četl a zjistil, že tam není text a zbledl a začal se potit, protože z hlavy lovil, co tam asi tak je a my nechápali, co se děje. Nebo když David (Perry) volal na Doru, ale místo toho křičel "Anno, Anno, kde jste?" A Anna (Dominika) odvětila: "já jsem tady, nemyslel jste Doru?" To jsou chvíle, na které nezapomeneme a díky bože za tyhle "chyby", protože jsou kořením pro celý soubor i diváky.

Odehráli jsme v Proskovicích dvanáct představení, skoro všechna vyprodána, pošlete nějaký vzkaz našim divákům.

Martin: Byla to možná oproti úvodním očekáváním úžasná sezóna. Od nějaké druhé, třetí reprízy jsem si každé představeni nadstandardně užíval. Divadlo se hraje hlavně kvůli publiku, a to proskovické dokáže cely soubor vybičovat k těm nejlepším výkonům. Vážíme si vaší podpory. Bez vás, bychom nebyli nic.

Lucie: Děkujeme, že nám zachováváte svou přízeň, protože bez vás by žádné divadlo nebylo. Děkujeme také za vytrvalost, protože letošní představení bylo dlouhé a vyžadovalo nutnou dávku pozornosti. Děkujeme za peníze, které jsme mohli vybrat pro Marušku a děkujeme za to, že sledujete naše stránky. Příští rok v lednu naviděnou.

Rozhovor s Lojzou o jeho návratu k divadlu, hledání role, festivalu Buchary, prvním ocenění, stavbě scény a mnohém dalším.

Davide, vrátil ses po letech na prkna, která znamenají svět, jak ses těšil?

Tak určitě, těšil jsem se hodně. Já nehraji pravidelně, dávám si občas pauzu, abych se divákům neokoukal :o) Takže jsem se těšil hlavně i na to, co nás letos čeká za zajímavá hra. Jediné zklamání bylo, že s námi nebude hrát šoumen David Michálek. David nevynechal od roku 2004 ani jedinou sezónu. Vždy se spolu zdravě hecujem a vymýšlíme kulišárny. Teď si říkám, že jsme se ho nemohli zbavit dlouhých 18 let :o)

Jak bys zhodnotil letošní sezónu?

Letošní sezóna byla velice zajímavá a náročná. Přišli noví parťáci a zapadli do souboru fantasticky. Měli jsme ale problémy sejít se na zkoušky všichni, letos nás hrálo opravdu hodně. Stmelit kolektiv nám pomohlo víkendové soustředění, kde jsme vytvořili i krásné fotky do hry. Za ně patří velké díky Dominice, Katce a Vojtovi, fotky pilovali skoro do půlnoci. Ze hry jsem měl docela obavy, jestli se divákovi zalíbí. Myslím, že jsem v tomto ohledu nebyl sám. Ale nakonec vše dopadlo parádně a úspěšně. Divákům dokonce ani nevadilo, že hra byla dlouhá skoro dvě a půl hodiny. Vlastně nejdelší hra, kterou kdy soubor hrál. 

Jak se ti hrála tvoje role?

No, to ti byl stres. Říkal jsem si, jestli se vůbec naučím tolik textu. I když Dominika ho má vražedně, chladnokrevně, více :o) Učil jsem se od listopadu až do premiéry skoro každý den. A ona samotná role byla velmi náročná, dlouho jsem se s ní pral. Než jsem našel toho správného uplakánka Perryho, stálo to opravdu hodně práce. 

Získali jsme šest cen na Bucharech, co na to s odstupem říkáš?

Bomba, velký úspěch. Velké díky Tomášovi, Martinovi, Dominice, Zdeňce, Hance, Katce, Alešovi, Vojtovi, Míše, Lucce, Kamile, Martině a Ivě. A všem, kteří se jakýmkoliv činem podíleli na našem velkém úspěchu.   

Co říkáš na tvé ocenění na Bucharech, co to pro tebe znamená? Jak vysoko to řadíš?

Upřímně řečeno, po rozboru poroty po našem vystoupení na Bucharech, jsem to opravdu, ale opravdu nečekal, že nějaké ocenění dostanu. Je to pro mě absolutní úspěch, velice si toho vážím. Proto musím opět všem poděkovat, celému souboru, bez nich bych žádnou cenu nedostal. Je to  má devátá divadelní hra a mé první ocenění, ještě jednou díky!

Jako každoročně se podílíš i na stavbě scény, také jsme dostali cenu, jde hodně za tebou. Jak byla náročná?

Letos nebyla náročná jen hra, ale i scéna. Katka Sládková zařídila v práci výrobu knihoven a okna, také zařídila krb a další důležité věci. Mates Minář upravil konstrukci rámu. David Michálek zkompletoval tajné dveře. A namontoval je nechtě tak, že samy začaly zázračně vrzat. Ivan Lerch půjčil rám krbu. Soubor nalepil tapety a umístil různé prvky. A já to všechno doladil a sešrouboval. Naše scéna, jak nám i řekli ostatní soubory, je tak technicky komplikovaná, že na Bucharech, i s tříhodinovým předstihem, se stihla postavit takzvaně za deset dvanáct.

Davide, měl bys na závěr nějaký vzkaz divákům této úspěšné sezóny?

Velice si vážíme toho, že k nám chodíte v tak neskutečném počtu! Skoro pokaždé bylo vyprodáno a hnali jste nás k neskutečným výkonům. Za to vám patří velké a neskutečné díky, příští rok se pokusíme zase připravit nějaký parádní kousek!!!

Milí divadelní přátelé,

chtěli bychom vám velmi poděkovat za páteční večer. Společnými silami jsme udělali jednu moc krásnou věc. Pomohli jsme Marušce zlepšit a ulehčit její život.

Vybrali jsme od diváků a za divadlo krásnou částku 26 240,- Kč.

A jelikož rčení pana Lustiga "Svět je malý a o náhody tu není nouze" neplatí jen v pohádkách, tak společnost ČIPOS Ostrava, a. s. přímo v sále tuto částku zdvojnásobila!

Symbolické šeky jsme přímo na pódiu předali Zbyňkovi Kučerovi, tatínkovi Marušky.

Dohromady tedy charitativní představení přineslo neskutečných 52 480,- Kč!!!

Moooc děkujeme!!!

Vážení diváci, v rámci divadelního zážitku můžete přispět na dobrou věc!

V pátek 24. 3. 2023 od 19 hod. uvedeme hru Hrobka s vyhlídkou ve speciálním vydání. Vstupné bude dobrovolné a výtěžek z představení poputuje přímo Marušce Kučerové. Přijďte k nám a podpořte tak dobrou věc!

Tady je její příběh ...

Maruška se narodila předčasně 18. 2. 2009 po komplikovaném porodu, kdy musela být kříšena. Přestože vše vypadalo v pořádku a po pár dnech jsme jeli z porodnice domů v domnění, že je Maruška zdravá, nakonec to všechno bylo jinak. Po půl roce, když se Maruška nevyvíjela jako ostatní děti, podstoupila magnetickou rezonanci a zjistili poškození mozku z důvodu neokysličení u porodu. Tehdy jsme její diagnózu uslyšeli poprvé: Dětská mozková obrna s postižením všech čtyř končetin + trvalá vada zraku, lehká mentální retardace.

Přestože tato zpráva byla pro nás nesmírně bolestivá, neztrácíme naději a sílu s touto nemocí bojovat. Maruška sice sama nesedí, nechodí a při přesunech potřebuje pomoc druhé osoby, ale snažíme se ji i tak zapojovat do běžných aktivit jako ostatní děti. Milujeme turistiku, jezdíme na kole, v zimě lyžujeme se speciální lyži Monoski. Maruščinou největší zálibou je boccia a jízda na handbike. Také se velmi rádi společně zúčastňujeme běžeckých závodů, které nám dodávají spoustu radosti a energie.

Dvakrát ročně s Maruškou podstupujeme speciální cvičení v lázních Klimkovice, jezdíme na týdenní pobyty hiporehabilitace, a také pravidelně docházíme na soukromou fyzioterapii a ergoterapii. Jen díky pravidelnému cvičení Maruška dělá pokroky, které ji posouvají dopředu a zlepšují její zdravotní stav. Bohužel tyto terapie nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a tedy jsou pro nás finančně náročné.

Maruška je naše sluníčko a velká bojovnice, která svým úsměvem dodává nám všem spoustu radosti. Proto bychom vám byli velmi vděčni za jakoukoliv pomoc a podporu.

Z celého srdce DĚKUJEME!

Marcela a Zbyněk Kučerovi

Podrobnější informace o Marušce: www.maruskakucerova.cz

V případě, že byste rádi přispěli, ale na divadelní představení nemůžete dorazit, můžete přispět na Maruščin transparentní účet: 2701396609/2010

nebo můžete použít tento QR kód: