S herečkou a vedoucí souboru Zdeňkou Sojkovou na prahu nové sezóny

Zdeňko, chtěl bych se tě zeptat na prahu nové sezóny na pár věcí. Jak to loni všechno začalo?
V září se sešlo pár kamarádů s vidinou založit si vlastní soubor. Měli jsme strach a obavy, nevěděli jsme, jak se takový soubor zakládá, co to obnáší, kde budeme hrát, kolik nás bude, co budeme hrát, jak budeme první sezónu financovat a zda máme vůbec šanci se prosadit. Ale díky skvělé partě a nadšení, které v novém souboru panovalo, jsme dokázali náš společný sen zrealizovat a myslím, že velmi úspěšně.
Kdo s tím přišel, že se bude hrát v Hostinci U Psoty?
Myšlenka hrát U Psoty nás napadla hned v prvopočátku, pro mě to je takový dotek nostalgie, protože v minulosti se tam divadlo hrávalo. Samozřejmě, velký dík patří paní Polzerové (majitelka Hostince U Psoty, pozn. autora) za trpělivost a vstřícnost vzhledem k tomu, že před sezónou nevěděla, do čeho s námi jde :-D
Co byl největší problém a naopak největší zážitek minulé sezóny?
Největší problém? Asi vymyslet název divadla. A zážitek? Myslím, že celá sezóna byla jeden velký zážitek. Ale pokud mám být konkrétní, tak pro mě byl největší zážitek nacvičit s Davidem Michálkem milostnou scénu, většinou jsme se skoro potrhali smíchy :-D
Zhodnoť uplynulou sezónu z hlediska hry, představení, soutěží…
Výběr hry byl perfektní. Každý z nás hraje divadlo i proto, protože se na chvíli můžete stát někým jiným a vyblbnout se, což se loni jednoznačně podařilo. Odehráli jsme 12 představení, z toho jedno charitativní a skoro všechna představení byla vyprodaná. Zúčastnili jsme se Ostravských Bucharů, kde jsme posbírali spoustu ocenění a rozhodně jsme nečekali, že postoupíme na celostátní přehlídku Divadelní Piknik Volyně. Teď, když se nad tím zamýšlím, tak vlastně: ,,Klobouk dolů!“ Ta sezóna byla naprosto úžasná a bude těžké to zopakovat.
S čím jde soubor do nové sezóny? Co od ní očekáváš?
Do nové sezóny jdeme stejně jako loni s nadšením. Rozhodně se chceme bavit a hlavně chceme bavit vás, takže zkoušíme opět komedii, očekávám tedy spoustu zábavy a zážitků.
Co ti teď dává v divadle nejvíce zabrat? Co máš na starosti?
Nejvíce mi dává zabrat zapamatovat si text :-D Ale zřejmě se ptáš na starosti z pozice vedoucího souboru. Těch moc není, většinou si ty úkoly rozdělíme mezi sebe, mým úkolem je možná jen malilinko přihlédnout, zda to je hotovo, jsem takový hlídací pes, který někdy štěká, ale nekouše :-D (hm, asi neznám Zdeňku, pozn. autora :o)
Co bys vzkázala našim příznivcům?
Všichni se na vás moc těšíme, protože jak pravil Jan Werich: „Nejkrásnější hudba je lidský smích.“