František Hvizd: Čeká mě ještě hodně práce.

Františka znám už skoro tři roky a znám ho jako výborného moderátora Chytrého kvízu. Vycítil jsem divadelní vlohy, proto jsem ho oslovil k hraní divadla. Franta neváhal, a tak mohl vzniknout rozhovor o tom, proč se rozhodl hrát divadlo, o moderování a prvních zkouškách na prknech ...
 
Franto, jak se tedy stane, že člověk začne hrát divadlo? Co rozhodlo?
 
Ještě před pár měsíci by mě ani nenapadlo, že bych si někdy mohl v divadle zahrát. Vše se změnilo jednoho sobotního večera, kdy jsem byl pozván k Ivanovi na grilovačku. Byl tam i Tomáš (režisér) a po prvotním oťukávání začaly ty pravé divadelní námluvy. Tomáš zkušeně počkal, až otevřeme druhou láhev rumu a šel nekompromisně na věc. Dlouho jsem odolával, ovšem, když mi slíbil nehynoucí slávu a spousty vášnivých fanynek, řekl jsem mu své první herecké ano :-)
 
Chodil ses dívat na představení? Co tě zaujalo?
 
Viděl jsem poslední dvě hry, Divadelní komedii a Na tohle teď není ta pravá chvíle. Na prvním představení mě mile překvapily výkony herců a celková kvalita. Skoro profi představení. A navíc jsem se výborně bavil. U druhé hry to platilo stejně, takže jsem ji pro jistotu viděl dvakrát.
 
Co tě děláš v civilním životě za práci?
 
Mým pracovním chlebem je prodej nových osobních vozidel jedné nejmenované japonské značky na autosalonu v Hrabové. Tahle značka měla kdysi reklamní slogan o třech slovech se třemi zápory "Nic není nemožné" :o) . Kromě toho jednou týdně moderuju Chytrý kvíz, díky kterému sem potkal Tomáše, Ivana a Katku.
 
Jak ses dostal k moderování Chytrého kvízu? Co tě na tom baví?
 
Nejdříve jsem ho začal v Řízkárně hrát a po nějaké době jsem se začal zajímat o druhou stranu, co to obnáší postavit se před ty lidi a týden co týden je provázet kvízovým večerem. I díky shodě náhod se mi to podařilo. Nejdříve jen jako krátkodobý záskok, který se záhy změnil v permanentní moderování. A co mě na tom baví? Je to perfektní pocit, když si do ruky vezmu mikrofon, začnu mluvit a všechny oči v místnosti mě sledují a poslouchají co říkám. Je super, když své hráče dokážu bavit a hlavně pobavit. Tak doufám, že i díky mě mají zajímavý večer a úplně "nejlepčejší" je, když další úterý příjdou znovu. A díky kvízu jsem taky potkal spoustu nových lidí, se kterými se vídám i mimo kvíz.
 
Zpátky k divadlu? Jak se ti zkouší? Co je zatím nejtěžší?
 
Zatím je to sranda :o) Pevně věřím, že to bude sranda po celou dobu, nicméně je mi jasné, že s blížící se premiérou to bude náročnější. Hodně mě překvapilo, jak např. Ivan už na první čtené zkoušce vplul do své role, zatímco já byl rád, že přečtu svůj text ve správnou chvíli. Jak říká pan režisér, divadlo se hraje i bez textu a zde mě čeká hodně práce. Sakra, co mám dělat na tom pódiu, když mluví někdo jiný? A mí kolegové? Za mě super. Na každé zkoušce je hodně srandy, radíme si, teda oni radí mě a poznáváme se.
 
Jakou hraješ roli?
 
Co se týká mé role, prozradím jen to známé, hraju detektiva seržanta Porterhouse. Jaký bude, na to si počkejte na premiéru. Zatím se spolu seznamujeme :o)
 
A na co bys pozval diváky?
 
Hra bude bláznivá, rychlá, plná vtipných situací, která mě baví a moc se těším, až si ji poprvé zahrajeme celou. Pokud jste měli možnost vidět některé předchozí vystoupení našeho souboru, nesmí vám utéct ani tohle. A jestli jste doposud neměli tu čest, tak se těšte. Uvidíte odhodlané lidi, kteří udělají vše proto, ať se výborně bavíte. A první divák, který smíchy spadne ze své židle, má u mě pivo.
 
Franto, co závěrem?
 
Teď už čekám jen na tu slávu, fanynky a toho prvního spadlého.
(to ještě neviděl 140 lidí spadnout najednou, už vím,co domluvím na premiéru :o), pozn. autora)