David „Lojza“ Lyčka: Velice si vážíme toho, že k nám chodíte v tak neskutečném počtu!

Rozhovor s Lojzou o jeho návratu k divadlu, hledání role, festivalu Buchary, prvním ocenění, stavbě scény a mnohém dalším.

Davide, vrátil ses po letech na prkna, která znamenají svět, jak ses těšil?

Tak určitě, těšil jsem se hodně. Já nehraji pravidelně, dávám si občas pauzu, abych se divákům neokoukal :o) Takže jsem se těšil hlavně i na to, co nás letos čeká za zajímavá hra. Jediné zklamání bylo, že s námi nebude hrát šoumen David Michálek. David nevynechal od roku 2004 ani jedinou sezónu. Vždy se spolu zdravě hecujem a vymýšlíme kulišárny. Teď si říkám, že jsme se ho nemohli zbavit dlouhých 18 let :o)

Jak bys zhodnotil letošní sezónu?

Letošní sezóna byla velice zajímavá a náročná. Přišli noví parťáci a zapadli do souboru fantasticky. Měli jsme ale problémy sejít se na zkoušky všichni, letos nás hrálo opravdu hodně. Stmelit kolektiv nám pomohlo víkendové soustředění, kde jsme vytvořili i krásné fotky do hry. Za ně patří velké díky Dominice, Katce a Vojtovi, fotky pilovali skoro do půlnoci. Ze hry jsem měl docela obavy, jestli se divákovi zalíbí. Myslím, že jsem v tomto ohledu nebyl sám. Ale nakonec vše dopadlo parádně a úspěšně. Divákům dokonce ani nevadilo, že hra byla dlouhá skoro dvě a půl hodiny. Vlastně nejdelší hra, kterou kdy soubor hrál. 

Jak se ti hrála tvoje role?

No, to ti byl stres. Říkal jsem si, jestli se vůbec naučím tolik textu. I když Dominika ho má vražedně, chladnokrevně, více :o) Učil jsem se od listopadu až do premiéry skoro každý den. A ona samotná role byla velmi náročná, dlouho jsem se s ní pral. Než jsem našel toho správného uplakánka Perryho, stálo to opravdu hodně práce. 

Získali jsme šest cen na Bucharech, co na to s odstupem říkáš?

Bomba, velký úspěch. Velké díky Tomášovi, Martinovi, Dominice, Zdeňce, Hance, Katce, Alešovi, Vojtovi, Míše, Lucce, Kamile, Martině a Ivě. A všem, kteří se jakýmkoliv činem podíleli na našem velkém úspěchu.   

Co říkáš na tvé ocenění na Bucharech, co to pro tebe znamená? Jak vysoko to řadíš?

Upřímně řečeno, po rozboru poroty po našem vystoupení na Bucharech, jsem to opravdu, ale opravdu nečekal, že nějaké ocenění dostanu. Je to pro mě absolutní úspěch, velice si toho vážím. Proto musím opět všem poděkovat, celému souboru, bez nich bych žádnou cenu nedostal. Je to  má devátá divadelní hra a mé první ocenění, ještě jednou díky!

Jako každoročně se podílíš i na stavbě scény, také jsme dostali cenu, jde hodně za tebou. Jak byla náročná?

Letos nebyla náročná jen hra, ale i scéna. Katka Sládková zařídila v práci výrobu knihoven a okna, také zařídila krb a další důležité věci. Mates Minář upravil konstrukci rámu. David Michálek zkompletoval tajné dveře. A namontoval je nechtě tak, že samy začaly zázračně vrzat. Ivan Lerch půjčil rám krbu. Soubor nalepil tapety a umístil různé prvky. A já to všechno doladil a sešrouboval. Naše scéna, jak nám i řekli ostatní soubory, je tak technicky komplikovaná, že na Bucharech, i s tříhodinovým předstihem, se stihla postavit takzvaně za deset dvanáct.

Davide, měl bys na závěr nějaký vzkaz divákům této úspěšné sezóny?

Velice si vážíme toho, že k nám chodíte v tak neskutečném počtu! Skoro pokaždé bylo vyprodáno a hnali jste nás k neskutečným výkonům. Za to vám patří velké a neskutečné díky, příští rok se pokusíme zase připravit nějaký parádní kousek!!!